PFAS v obalech určených pro styk s potravinami – co mění nařízení (EU) 2025/40 o obalech a obalových odpadech?

PFAS v obalech pro potraviny – co se změnilo 12. srpna 2026?

PPWR změnilo otázku PFAS na přímý požadavek na shodu obalu. Obal určený pro styk s potravinami nesmí být uveden na trh, pokud obsah PFAS dosahuje nebo překračuje jednu z limitních hodnot uvedených v čl. 5 odst. 5, s přihlédnutím ke vztahu tohoto ustanovení k jiným aktům práva Unie.

To je důležité z hlediska postupu posuzování shody. Článek 15 PPWR zavazuje výrobce, aby uváděl na trh pouze obaly, které splňují příslušné požadavky článků 5–12. Soulad s omezením PFAS se tak stává jedním z požadavků, které je nutné zohlednit při posuzování daného typu obalu, pokud je určen pro styk s potravinami.

Datum 12. srpna 2026 však nelze ztotožňovat se všemi povinnostmi PPWR. Mnoho dalších požadavků týkajících se mimo jiné recyklovatelnosti, minimalizace či obsahu recyklátu má pozdější lhůty. Omezení PFAS podle čl. 5 odst. 5 je však jedním z požadavků významných již od obecného data zahájení použitelnosti nařízení.

Co jsou PFAS a proč se vyskytují v souvislosti s obaly pro potraviny?

PFAS jsou širokou skupinou perfluoralkylových a polyfluoralkylových látek. PPWR jim věnuje zvláštní pozornost vzhledem k jejich perzistenci a potenciálnímu dopadu na životní prostředí a lidské zdraví.

V materiálech určených pro styk s potravinami byly některé sloučeniny z této skupiny používány mimo jiné kvůli hydrofobním a oleofobním vlastnostem. Mohly pomáhat omezovat pronikání tuku nebo vlhkosti materiálem.

Oblastí vyžadující pozornost proto mohou být například určité bariérové papíry a lepenky, obaly typu takeaway, obaly, krabičky, papíry na pečení, vícevrstvé materiály a jiná řešení ve styku s potravinami.

Samotné použití určitého materiálu však neprokazuje přítomnost PFAS. Posouzení by se mělo týkat konkrétní varianty obalu, jeho složení, povlaků, vrstev a údajů získaných z dodavatelského řetězce.

Jakých obalů se týká omezení PFAS v PPWR?

Čl. 5 odst. 5 se týká obalů určených pro styk s potravinami. Nejde tedy o obecný limit PFAS pro každý karton, fólii či průmyslový obal.

Klíčový význam má určení obalu. V praxi je před posouzením PFAS nutné nejprve zjistit, zda daný typ obalu skutečně patří do kategorie určené pro styk s potravinami.

Jaké limity PFAS zavádí nařízení o obalech a obalových odpadech? 25 ppb, 250 ppb a 50 ppm

Nařízení o obalech a obalových odpadech nepoužívá jediný univerzální limit PFAS. Čl. 5 odst. 5 stanoví tři mezní hodnoty vztahující se k různým způsobům stanovení látek.

Tyto hodnoty jsou alternativními podmínkami omezení. Společnost by proto neměla ověřovat pouze jeden parametr, pokud použitá metoda neumožňuje prokázat splnění ostatních příslušných kritérií.

50 ppm PFAS není totéž co 50 mg/kg celkového fluoru

Jde o jedno z nejdůležitějších rozlišení při interpretaci laboratorních výsledků. Měření celkového fluoru může být velmi užitečným screeningovým nástrojem, avšak samotný fluor nemusí pocházet výhradně z PFAS.

Čl. 5 odst. 5 obsahuje mechanismus vztahující se na situaci, kdy obsah celkového fluoru překračuje 50 mg/kg. V takovém případě je nutné být schopen prokázat, jaká část stanoveného fluoru je vázána na PFAS a jaká může pocházet ze zdrojů jiných než PFAS.

Proto by zpráva obsahující pouze výsledek „total fluorine“ neměla být bez dodatečné analýzy vykládána jako přímý výsledek obsahu PFAS.

Vztahuje se omezení pouze na PFAS záměrně přidané do obalu?

Hodnocení by nemělo být omezeno pouze na látky vědomě přidané výrobcem. Aktuální FAQ Evropské komise objasňuje, že omezení je třeba posuzovat také ve vztahu k PFAS přítomným nezáměrně.

To má význam pro dodavatelský řetězec. Výrobce materiálu může prohlásit, že „PFAS záměrně nepoužívá“, takové prohlášení však není totéž jako prokázání, že hotový obal splňuje konkrétní koncentrační limity podle PPWR.

Riziko neúmyslné přítomnosti může záviset mimo jiné na surovinách, technologickém procesu, použití recyklovaného materiálu, křížové kontaminaci a dalších prvcích výrobního procesu.

Od kdy platí limity PFAS a co znamená „uvádění na trh“?

Omezení podle čl. 5 odst. 5 se použije od 12. srpna 2026.

Důležitý je přitom pojem uvádění na trh. V PPWR je spojen s prvním zpřístupněním daného obalu na trhu Unie.

Datum výroby obalu a datum jeho uvedení na trh proto nemusí představovat tutéž událost. Při posuzování zásob je nutné určit skutečný status konkrétního zboží v dodavatelském řetězci.

Co s obaly vyrobenými před 12. srpnem 2026?

Nelze automaticky předpokládat, že samotné datum výroby před 12. srpnem 2026 zakládá časově neomezenou výjimku z nových požadavků.

Bod odůvodnění 14 PPWR uvádí, že obaly již uvedené na trh před začátkem používání příslušných požadavků, které se následně nacházejí ve skladech distributorů nebo maloobchodníků, by neměly muset splňovat nové požadavky.

Jiná situace nastává u obalu, který byl fyzicky vyroben dříve, ale měl by být poprvé uveden na trh až po začátku používání omezení.

Aktuální vysvětlení Komise se týkají rovněž praktického přístupu orgánů k prosazování nových požadavků, neměla by však být považována za posunutí data použitelnosti čl. 5 odst. 5 ani za univerzální období pro doprodej zásob.

Musí být každý obal pro potraviny laboratorně testován na PFAS?

PPWR nestanoví jednoduchou povinnost provádět stejný laboratorní test pro každou šarži každého obalu.

Výrobce však musí mít dostatečné důkazy, aby prokázal shodu konkrétního typu obalu s použitelnými požadavky.

V závislosti na výrobku mohou mezi důkazní materiály patřit mimo jiné:

• výsledky laboratorních zkoušek,
• materiálové specifikace,
• informace o složení a povlacích,
• dokumentace dodavatele,
• prohlášení týkající se používání PFAS,
• posouzení rizik založené na spolehlivých údajích,
• výsledky zkoušek reprezentativní varianty, lze-li spolehlivě prokázat jejich použitelnost pro posuzovaný typ.

Čím větší je nejistota ohledně složení nebo riziko použití PFAS, tím silnější důkazní základ může vyžadovat řádné posouzení.

Jak testovat PFAS v obalech, když neexistuje jedna harmonizovaná metoda EU?

K datu zveřejnění tohoto článku neexistuje jedna harmonizovaná unijní zkušební metoda, která by řešila všechny aspekty kontroly limitů PFAS podle čl. 5 odst. 5.

Aktualizované FAQ Evropské komise ze srpna 2026 se vztahuje k analytické praxi a přístupu ke kontrole. V oblasti PFAS mohou mít význam mimo jiné zkoušky zaměřené na konkrétní látky, analýzy prekurzorů a stanovení fluoru používaná jako součást širšího posouzení.

To však neznamená, že každá dostupná metoda je automaticky rovnocenná. Při zadávání zkoušek by laboratoř měla vědět, že cílem je prokázat shodu právě s prahovými hodnotami podle čl. 5 odst. 5 PPWR.

V dokumentaci je vhodné uchovat nejen konečný výsledek, ale také použitou metodu, rozsah stanovovaných látek, meze stanovitelnosti a způsob přípravy vzorku.

Jaké dokumenty týkající se PFAS požadovat od dodavatele obalu?

Článek 16 PPWR vyžaduje, aby dodavatelé obalů nebo obalových materiálů poskytovali výrobci informace a dokumentaci potřebné k prokázání shody.

V případě PFAS by se dobře připravený dotaz dodavateli měl týkat konkrétního materiálu nebo varianty, nikoli celého katalogu společnosti.

Jak ověřit protokol o zkoušce PFAS před jeho zařazením do dokumentace PPWR?

Samotná existence laboratorního protokolu nestačí. Je třeba zjistit, zda protokol skutečně může sloužit jako důkaz pro posuzovaný obal.

Zkontroluj zejména:

• úplnou identifikaci vzorku,
• kód a verzi zkoumaného materiálu,
• datum odběru nebo přijetí vzorku,
• použitou metodu,
• seznam analyzovaných PFAS,
• meze detekce a stanovitelnosti,
• způsob vykazování výsledku,
• zda byly analyzovány prekurzory, pokud je to relevantní,
• zda lze výsledek vztáhnout k příslušnému prahu PPWR,
• zda po zkoušce nedošlo ke změně materiálu nebo výrobního procesu.

Protokol týkající se anonymního vzorku „paper food packaging“ nemá stejnou důkazní hodnotu jako protokol jednoznačně propojený s aktuálně nakupovaným materiálem a jeho revizí.

Stačí prohlášení dodavatele „PFAS free“?

Ne vždy. Nejprve je třeba zjistit, co dodavatel přesně rozumí označením „PFAS free“.

Může to znamenat například:

• absenci záměrně přidaných PFAS,
• absenci určité skupiny PFAS,
• výsledek pod mezí stanovitelnosti konkrétní metody,
• soulad s konkrétními limity PPWR.

Jedná se o různá tvrzení. Prohlášení by proto mělo uvádět alespoň materiál, kterého se týká, rozsah prohlášení, podklad pro jeho vydání a verzi výrobku.

Pokud dodavatel odkazuje na zkoušku, je vhodné získat protokol nebo dostatečné informace o metodě a rozsahu zkoušky.

Kdo odpovídá za soulad obalu s limity PFAS?

V systému posuzování shody podle PPWR má klíčovou úlohu výrobce. Podle článku 15 smí uvádět na trh pouze obaly splňující příslušné požadavky nařízení.

Dodavatel je povinen předat potřebné informace a dokumentaci, neznamená to však automatické převzetí odpovědnosti výrobce za konečné posouzení.

Dovozce má naopak vlastní povinnosti vyplývající z článku 18, včetně ověření, zda výrobce provedl postup posuzování shody a vypracoval požadovanou dokumentaci.

Proto je před vytvořením procesu pro PFAS třeba správně určit úlohu společnosti v dodavatelském řetězci.

Jak dokumentovat PFAS v technické dokumentaci PPWR?

Příloha VII vyžaduje, aby technická dokumentace umožňovala posouzení shody obalu s příslušnými požadavky.

Ve vztahu k PFAS by dokumentace měla vytvářet logický důkazní řetězec:

typ obalu → materiál → určení pro styk s potravinami → požadavek čl. 5 odst. 5 → metoda posouzení → důkaz → výsledek → závěr o shodě.

Pokud společnost zakládá posouzení na zprávě dodavatele, dokumentace by měla umožnit prokázat, proč se tato zpráva vztahuje ke konkrétnímu typu obalu.

Pokud bylo použito posouzení založené na několika zdrojích – například specifikaci, prohlášení dodavatele a laboratorní zkoušce – je rovněž vhodné zachovat jejich vzájemné propojení.

Je nutné výsledek zkoušky PFAS uvést v prohlášení o shodě PPWR?

EU prohlášení o shodě není laboratorní zprávou. Jeho úkolem je formálně potvrdit, že bylo prokázáno splnění příslušných požadavků PPWR.

Podrobné zprávy, výsledky a odůvodnění patří především do technické dokumentace, která tvoří základ prohlášení.

Pokud se čl. 5 odst. 5 vztahuje na daný obal, výrobce by měl být schopen přejít od prohlášení k dokumentaci, která ukazuje, na jakém základě byl požadavek týkající se PFAS považován za splněný.

Samotné prohlášení bez dostupných důkazních podkladů problém shody neřeší.

PPWR nenahrazuje předpisy týkající se materiálů určených pro styk s potravinami

Obaly přicházející do styku s potravinami současně spadají do několika právních systémů.

PPWR výslovně zohledňuje vztah mezi předpisy týkajícími se obalů a jinými akty práva Unie, včetně předpisů týkajících se materiálů a předmětů určených pro styk s potravinami.

Zásadní význam má mimo jiné nařízení (ES) č. 1935/2004. V závislosti na materiálu a použití mohou být relevantní také podrobnější právní předpisy.

Shoda s PPWR automaticky neznamená shodu se všemi předpisy FCM a naopak.

Dokumentace získaná od dodavatele pro účely jiných předpisů však může tvořit část důkazních podkladů použitých při posouzení PPWR.

Změna dodavatele, povlaku nebo složení může vyžadovat nové posouzení PFAS

Výsledek zkoušky by neměl být uchováván bez časového omezení, aniž by se ověřilo, zda se stále týká aktuálního výrobku.

Nové přezkoumání mohou vyžadovat zejména:

• změna dodavatele materiálu,
• změna základního papíru nebo plastu,
• změna bariérového povlaku,
• změna lepidla nebo přísady,
• změna složení,
• změna podílu recyklovaného materiálu,
• změna technologického procesu, která může ovlivnit složení.

Mechanismus kontroly změn by měl být součástí systému řízení dokumentace PPWR.

PFAS a PPWR – praktický kontrolní seznam shody

1. Urči, zda je obal určen pro styk s potravinami.
2. Identifikuj přesný typ, variantu a verzi obalu.
3. Shromáždi úplnou materiálovou specifikaci.
4. Ověř vrstvy, povlaky a doplňkové prvky.
5. Požádej dodavatele o informace týkající se PFAS.
6. Urči, zda dodavatel uvádí nepřítomnost záměrně přidaných PFAS, nebo shodu s limity PPWR.
7. Shromáždi zkušební protokoly, jsou-li k dispozici.
8. Ověř, zda metody a meze stanovitelnosti umožňují vztáhnout výsledek k čl. 5 odst. 5.
9. Neztotožňuj automaticky celkový fluor s obsahem PFAS.
10. Posuď, zda jsou dostupné důkazy dostačující.
11. Je-li třeba, objednej dodatečnou zkoušku nebo analýzu.
12. Zaznamenej způsob prokázání shody do technické dokumentace.
13. Propoj dokumentaci s příslušným EU prohlášením o shodě.
14. Stanov povinnost dodavatele informovat o změnách.

Nejčastější chyby při prokazování shody PFAS

• považování „nepřidáváme PFAS“ za úplné potvrzení shody s čl. 5 odst. 5;
• chybějící identifikace materiálu v laboratorním protokolu;
• zaměňování celkového fluoru s obsahem PFAS;
• ověřování pouze prahu 25 ppb;
• chybějící informace o rozsahu analyzovaných látek;
• používání protokolu týkajícího se neaktuální receptury;
• považování prohlášení dodavatele za náhradu vlastního posouzení shody;
• uchovávání protokolu bez vazby na konkrétní typ obalu;
• předpoklad, že každý obal vyrobený před 12. srpnem 2026 je automaticky vyňat;
• považování shody FCM za automatické potvrzení shody s PPWR.

Jak spravovat důkazy PFAS u více obalů?

U jednoho nebo dvou materiálů lze dokumentaci kontrolovat ručně. U většího portfolia se však rychle objevuje problém verzí, dodavatelů, protokolů a termínů.

Jeden protokol se může vztahovat k několika variantám, ale pouze tehdy, pokud společnost dokáže takovou vazbu odůvodnit. Naopak jediná změna povlaku může vyvolat nutnost opětovného přezkoumání mnoha obalů.

Nejdůležitější je proto správa vztahu mezi požadavkem, materiálem, důkazem a konkrétním typem obalu.

PFAS v obalech pro potraviny – hlavní závěry

Od 12. srpna 2026 jsou limity PFAS reálnou součástí posouzení shody obalů určených pro styk s potravinami.

Předpisy stanovují tři referenční úrovně: 25 ppb, 250 ppb a 50 ppm. Proces shody však nelze omezit na jedno číslo nebo jednu zkoušku. Je nutné zohlednit rozsah analýzy, identitu vzorku, polymerní PFAS, potenciální prekurzory a způsob interpretace celkového fluoru.

V praxi dobrý proces začíná úplnou identifikací obalu a údaji dodavatele, poté vede přes posouzení dostupných důkazů a končí v technické dokumentaci a EU prohlášení o shodě.

Díky tomu je společnost schopna odpovědět nejen na otázku „máme protokol PFAS?“, ale také „proč tento protokol skutečně potvrzuje shodu tohoto konkrétního obalu?“.

FAQ – PFAS v obalech pro potraviny a PPWR

Zdroje

Právní základ: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2025/40 o obalech a obalových odpadech – EUR-Lex

Pokyny Evropské komise: Sdělení Komise C/2026/3084 – Pokyny k nařízení (EU) 2025/40

Aktuální FAQ Evropské komise: Nařízení o obalech a obalových odpadech (PPWR) – často kladené otázky, GŘ pro životní prostředí

Předpisy týkající se materiálů určených pro styk s potravinami: Nařízení (ES) č. 1935/2004 – EUR-Lex

V článku byly použity zejména:

• čl. 5 odst. 5 nařízení PPWR – omezení PFAS v obalech určených pro styk s potravinami,
• čl. 15 – povinnosti výrobců,
• čl. 16 – informační povinnosti dodavatelů,
• čl. 18 – povinnosti dovozců,
• čl. 38 – postup posuzování shody,
• čl. 39 – EU prohlášení o shodě,
• příloha VII – technická dokumentace a postup posuzování shody,
• příloha VIII – struktura EU prohlášení o shodě.