Výrobce, dovozce nebo distributor – kdo odpovídá za PPWR?

Kdo odpovídá za PPWR – zhotovitel, producent, dovozce nebo distributor?

Neexistuje jedna správná odpověď pro každou společnost. Odpovědnost je třeba určit samostatně pro konkrétní obal, model prodeje a trh.

Zhotovitel a producent v PPWR – nejde o synonyma

Jde o nejdůležitější rozlišení v celém systému odpovědnosti PPWR.

V polském znění nařízení:

• zhotovitel odpovídá anglickému pojmu manufacturer;
• producent odpovídá pojmu producer, používanému především v systému rozšířené odpovědnosti producenta.

Evropská komise v pokynech z roku 2026 uvádí, že jde o úlohy vytvořené pro různé účely.

Zhotovitel zajišťuje především shodu obalu s požadavky na udržitelnost a označování.

Producent je naopak subjektem odpovědným za příslušné povinnosti EPR v členském státě, v němž se očekává, že se obal stane odpadem.

Kdo je zhotovitelem podle PPWR?

Článek 3 nařízení (EU) 2025/40 o obalech a obalových odpadech definuje výrobce jako fyzickou nebo právnickou osobu, která vyrábí obal nebo balený výrobek.

Ne vždy však půjde o podnik, který fyzicky vyrábí karton, láhev nebo fólii.

Pokud podnik zadá návrh nebo výrobu obalu či baleného výrobku pod vlastním názvem nebo ochrannou známkou, může být výrobcem ve smyslu nařízení (EU) 2025/40 o obalech a obalových odpadech zpravidla právě on.

Pokyny Komise uvádějí, že rozhodující je především:

• kdo objednává obal,
• kdo rozhoduje o jeho specifikaci,
• kdo zadává návrh nebo výrobu,
• pod čím názvem nebo ochrannou známkou je obal vyráběn.

Proto otázka „kdo má stroj na výrobu obalu?“ nevede vždy ke správné odpovědi.

Jaké povinnosti má výrobce podle nařízení (EU) 2025/40 o obalech a obalových odpadech?

Výrobce nese hlavní odpovědnost za technickou shodu obalu.

V souladu s článkem 15 by měl mimo jiné:

• uvádět na trh pouze obaly, které splňují použitelné požadavky článků 5–12;
• provést nebo zadat postup posuzování shody;
• vypracovat technickou dokumentaci v souladu s přílohou VII;
• po prokázání shody vypracovat EU prohlášení o shodě;
• zajistit shodu sériové výroby s dokumentací;
• zohledňovat změny návrhu, materiálu a vlastností obalu;
• znovu posoudit obal, pokud změna může ovlivnit shodu;
• zajistit požadované identifikační údaje a sledovatelnost obalu;
• reagovat na zjištěný nesoulad.

Právě proto by měl být výrobce určen před zahájením procesu přípravy prohlášení.

Vlastní značka a private label – kdo je výrobcem?

Zadání výroby externí továrně automaticky neznamená, že za výrobce odpovídá továrna.

Pokud podnik objedná návrh nebo výrobu obalu či baleného výrobku pod vlastním názvem nebo ochrannou známkou, definice v nařízení (EU) 2025/40 o obalech a obalových odpadech může roli výrobce přiřadit právě vlastníkovi značky.

Typická analýza private label by měla odpovědět na otázky:

1. Kdo stanovuje specifikaci obalu?
2. Kdo schvaluje návrh?
3. Čí označení je uvedeno na obalu nebo výrobku?
4. Kdo zadává výrobu?
5. Uplatní se zvláštní výjimka týkající se mikropodniku?

Dokumentace získaná od továrny může i nadále tvořit základní důkazní materiál, ale samotná smlouva o outsourcingu automaticky nepřenáší odpovědnost vyplývající z definice v nařízení (EU) 2025/40 o obalech a obalových odpadech.

Výjimka pro mikropodnik – kdy může být výrobcem dodavatel?

Nařízení (EU) 2025/40 o obalech a obalových odpadech stanoví zvláštní pravidlo pro určité mikropodniky.

Pokud subjekt zadávající výrobu obalu pod vlastním názvem nebo ochrannou známkou:

• splňuje definici mikropodniku vyplývající z doporučení Komise 2003/361/ES a
• dodavatel obalu se nachází ve stejném členském státě,

může být za výrobce uznán právě dodavatel obalu.

Komise připomíná, že mikropodnik je v zásadě podnik zaměstnávající méně než 10 osob, jehož roční obrat nebo bilanční suma nepřesahuje 2 mil. EUR, s přihlédnutím k pravidlům pro propojené a partnerské podniky.

Výjimku však nelze automaticky použít na každý malý podnik. Musí být splněny všechny podmínky nařízení (EU) 2025/40 o obalech a obalových odpadech.

Kdo je producentem podle nařízení (EU) 2025/40 o obalech a obalových odpadech a proč jde především o EPR?

Producent ve smyslu nařízení (EU) 2025/40 o obalech a obalových odpadech je role spojená především s rozšířenou odpovědností výrobce.

Producentem se může stát výrobce, dovozce nebo distributor, pokud splňuje příslušná kritéria prvního zpřístupnění obalu nebo výrobku v obalu na území příslušného členského státu.

Producent odpovídá mimo jiné za povinnosti EPR stanovené v kapitole týkající se producentů, včetně příslušné registrace a financování nakládání s obalovými odpady.

Komise popisuje zásadu:

jeden producent pro každou jednotku obalu na trhu, na němž se podle očekávání stane odpadem.

Producent EPR proto může být jiným podnikem než výrobce odpovědný za technickou shodu obalu.

Výrobce a producent EPR – srovnání

Kdo je dovozcem podle PPWR?

Dovozcem je subjekt usazený nebo s bydlištěm v Unii, který uvádí na trh obal pocházející ze třetí země.

Role dovozce má zvláštní význam při nákupech z Číny, USA, Spojeného království a dalších zemí mimo EU.

Dovozce nemůže svou roli omezit na celní odbavení nebo uchování faktury od zahraničního dodavatele.

Před uvedením obalu na trh musí ověřit prvky shody vyžadované článkem 18.

Jaké povinnosti má dovozce PPWR?

Dovozce by měl ověřit, zda zahraniční výrobce řádně splnil své povinnosti.

Před uvedením obalu na trh by měl dovozce mimo jiné ověřit:

• zda byl proveden příslušný postup posuzování shody,
• zda byla vypracována technická dokumentace,
• zda je obal opatřen požadovaným označením, pokud se daný požadavek již uplatňuje,
• zda jsou splněny požadavky na sledovatelnost,
• zda jsou k obalu přiloženy příslušné informace a dokumenty.

Má-li dovozce důvod se domnívat, že obal není v souladu s PPWR, neměl by jej uvést na trh, dokud není zajištěna shoda.

Dokument nazvaný „PPWR Certificate“ obdržený od továrny mimo EU by proto neměl automaticky ukončit proces ověřování.

Kdo je distributorem podle PPWR?

Distributor je subjekt v dodavatelském řetězci jiný než výrobce nebo dovozce, který zpřístupňuje obal na trhu.

Typickým příkladem může být velkoobchodník nebo obchodní společnost, která nakupuje obal nebo výrobek v obalu od předchozího subjektu a dále jej prodává.

Formulace „jsme pouze distributor“ však automaticky neurčuje status společnosti.

Pokud distributor používá vlastní značku, upravuje obal nebo jej jako první dodává na konkrétním trhu, mohou vzniknout další role.

Jaké povinnosti má distributor podle PPWR?

Článek 19 ukládá distributorovi povinnost jednat s náležitou péčí ve vztahu k požadavkům PPWR.

Před dodáním obalu na trh by měl ověřit příslušné prvky požadované nařízením, včetně – tam, kde se uplatní – požadovaného označení a údajů identifikujících příslušné subjekty.

Má-li distributor důvod se domnívat, že obal nesplňuje příslušné požadavky PPWR, neměl by jej dále dodávat, dokud nebude zajištěna shoda.

Měl by rovněž zajistit, aby podmínky skladování a přepravy obalu, za který odpovídá, neměly nepříznivý vliv na jeho shodu.

Kdy se dovozce nebo distributor stává výrobcem?

Článek 21 je jedním z nejdůležitějších ustanovení pro dovozce, obchodní řetězce a privátní značky.

Dovozce nebo distributor je pro účely příslušných povinností považován za výrobce, pokud:

• uvádí obal na trh pod vlastním jménem nebo vlastní ochrannou známkou nebo
• upravuje obal, který již byl uveden na trh, způsobem, který může ovlivnit jeho shodu s PPWR.

V takovém případě již nestačí říci:

„My pouze dovážíme“

nebo:

„My pouze prodáváme“.

Subjekt může převzít povinnosti výrobce související s posuzováním shody, dokumentací a prohlášením o shodě.

Jaké změny mohou způsobit převzetí odpovědnosti výrobce?

Ne každý zásah automaticky způsobuje změnu role. Klíčové je, zda úprava může ovlivnit shodu.

Analýzu mohou vyžadovat mimo jiné:

• změna materiálu,
• změna konstrukce,
• přidání nové vrstvy,
• změna etikety ovlivňující recyklovatelnost nebo označení,
• změna lepidla,
• změna povrchové úpravy,
• změna uzávěru,
• přebalení výrobku do nového typu obalu.

Postup pro změny ve společnosti by proto měl zahrnovat otázku, zda úprava ovlivňuje také kvalifikaci role podle PPWR.

Dodavatel obalu má vlastní povinnost předávat dokumentaci

Výrobce nemusí samostatně vytvářet všechny údaje o surovině, pokud pocházejí z předchozí fáze dodavatelského řetězce.

Článek 16 ukládá dodavateli obalu nebo obalového materiálu povinnost předat výrobci informace a dokumentaci potřebné k prokázání shody.

Může jít mimo jiné o:

• materiálové specifikace,
• složení a strukturu vrstev,
• údaje o součástech,
• výsledky zkoušek,
• informace o omezených látkách,
• údaje o obsahu recyklátu,
• normy a technické specifikace,
• jiné důkazy potřebné pro konkrétní posouzení.

Dodavatel dokumentů však nemusí být automaticky výrobcem konečného obalu.

Fulfilment a logistický provozovatel – podléhá PPWR?

PPWR rovněž stanoví povinnosti poskytovatelům služeb plnění objednávek.

Článek 20 vyžaduje, aby podmínky během skladování, manipulace, balení, adresování nebo odesílání neměly nepříznivý vliv na shodu obalu.

Samotné poskytování služeb fulfilment však automaticky neznamená, že provozovatel je výrobcem nebo producentem.

Je třeba analyzovat, co skutečně dělá.

Online prodej do jiné země EU může založit úlohu producenta v rámci EPR

Definice producenta v nařízení (EU) 2025/40 o obalech a obalových odpadech zahrnuje i prodej na dálku.

Pokud podnik z jednoho státu prodává obal nebo výrobek v obalu přímo konečnému uživateli v jiném členském státě, může se stát producentem pro účely EPR v zemi příjemce.

Příklad:

polská společnost prodává výrobek přímo spotřebiteli v Německu.

Společnost tak může zůstat stejným výrobcem odpovědným za technickou shodu výrobku v celé EU, ale současně mít úlohu producenta v rámci EPR v Německu.

Proto by měl být přeshraniční e-commerce analyzován trh po trhu.

Prodej B2B ne vždy vylučuje povinnosti producenta

Konečný uživatel nemusí být spotřebitelem.

Může jím být také podnik, který výrobek používá profesionálně nebo průmyslově a dále jej nezpřístupňuje na trhu v podobě, v jaké mu byl dodán.

Proto je při prodeji B2B do jiného členského státu nutné určit:

• zda bude odběratel výrobek dále prodávat,
• zda jej odběratel sám využije,
• kde dochází k prvnímu dodání na trh,
• jaký druh obalu analyzujeme.

Úloha společnosti může záviset na druhu obalu

Pokyny Komise ukazují, že prodejní obal a přepravní obal se neanalyzují vždy stejným způsobem.

V případě prodejního nebo skupinového obalu je výrobcem často subjekt, který provádí konečné operace, včetně plnění obalu výrobkem.

V případě přepravního, servisního obalu nebo obalu pro primární výrobu je výrobcem častěji subjekt vyrábějící hotový obal, pokud se neuplatní pravidla týkající se vlastní značky nebo objednávky konkrétního návrhu.

V jedné dodávce se tedy mohou vyskytovat:

• láhev výrobku,
• jednotková krabička,
• skupinová krabice,
• paleta,
• stretch fólie,
• e-commerce krabice.

U každého z nich může být výsledek analýzy úlohy odlišný.

Příklady – jaká úloha podle nařízení (EU) 2025/40 o obalech a obalových odpadech může nastat?

Kdo připravuje dokumentaci a kdo ji pouze kontroluje?

PPWR rovněž vyžaduje sledovatelnost subjektů v dodavatelském řetězci

Článek 22 stanoví povinnosti týkající se identifikace hospodářských subjektů.

Na žádost příslušného orgánu by firma měla být schopna uvést příslušné subjekty, od nichž obdržela obal nebo výrobek v obalu a kterým je dodala.

Informace je třeba uchovávat po dobu odpovídající povaze obalu:

• 5 let u jednorázových obalů,
• 10 let u opakovaně použitelných obalů.

Mapa rolí PPWR by proto měla být propojena se skutečnými údaji o dodavatelích a odběratelích.

Jak připravit mapu rolí PPWR v podniku?

Nepřiřazuj jednu roli celé společnosti. Přiřazuj role k obalu, toku a trhu.

Nejpraktičtější struktura vypadá takto:

obal → dodavatel → branding → země původu → výrobce → dovozce → distributor → trh → výrobce EPR → dokumenty.

V tabulce nebo systému je vhodné mít sloupce:

• kód typu obalu,
• kategorie obalu,
• dodavatel,
• země dodavatele,
• kdo stanovuje specifikaci,
• čí značka je na obalu uvedena,
• výrobce PPWR,
• dovozce,
• distributor,
• výrobce EPR pro každý trh,
• osoba odpovědná za dokumentaci,
• prohlášení o shodě,
• verze dokumentace.

Nejčastější chyby při určování role v PPWR

• používání pojmů „producent“ a „výrobce“ jako synonym;
• předpoklad, že fyzický závod je vždy výrobcem;
• předpoklad, že vlastní logo vždy znamená stejný výsledek bez ověření výjimky pro mikropodniky;
• uznávání, že dovozce neodpovídá za ověření dokumentace zahraničního výrobce;
• tvrzení „jsme pouze distributor“ bez analýzy brandingu a úprav;
• opomíjení role výrobce EPR při prodeji do jiných států EU;
• předpoklad, že B2B vylučuje koncového uživatele;
• přiřazování jedné role celé společnosti bez ohledu na obal;
• nezohledňování přepravních kartonů a e-commerce;
• příprava prohlášení před určením, kdo je výrobcem.

Výrobce, dovozce nebo distributor – kontrolní seznam pro určení odpovědnosti

1. Identifikuj konkrétní typ obalu.
2. Urči jeho funkci: prodejní, skupinový, přepravní, e-commerce nebo jiný.
3. Urči, kdo jej fyzicky vyrábí.
4. Urči, kdo objednává jeho návrh.
5. Ověř, kdo rozhoduje o specifikaci.
6. Ověř, čí název nebo ochranná známka je na obalu uvedena.
7. Ověř, zda se uplatní výjimka pro mikropodniky.
8. Urči zemi původu obalu.
9. Ověř, zda dochází k dovozu ze zemí mimo EU.
10. Identifikuj výrobce.
11. Identifikuj dovozce.
12. Identifikuj distributora.
13. Pro každý trh urči výrobce EPR.
14. Ověř prodej na dálku koncovým uživatelům.
15. Urči, kdo připravuje technickou dokumentaci.
16. Urči, kdo vypracovává EU prohlášení o shodě.
17. Propoj role s dokumenty a verzí obalu.

Proč je u mnoha obalů obtížné spravovat role PPWR v běžné tabulce?

Problém nastává zejména tehdy, když společnost:

• má mnoho dodavatelů,
• dováží část obalů,
• provozuje private label,
• prodává v několika zemích,
• využívá fulfilment,
• pravidelně mění konstrukce a dodavatele.

Jeden obal může mít jednoho výrobce, ale různé role výrobce EPR podle trhu prodeje.

Systém by proto neměl uchovávat pouze název odpovědné společnosti, ale vztah: obal → verze → tok → trh → role → povinnost → dokument.

Kdo nakonec odpovídá za PPWR?

Za technickou shodu konkrétního typu obalu odpovídá především příslušný výrobce, ale dovozci, distributoři, dodavatelé a výrobci EPR mají vlastní, samostatné povinnosti.

Dovozce se nemůže nekriticky spoléhat na dokument ze zahraniční továrny. Distributor nesmí dodávat obal na trh, má-li důvod se domnívat, že není ve shodě. Dodavatel musí předávat údaje potřebné k prokázání shody. Producent plní příslušné povinnosti EPR na daném trhu.

Nejdůležitější je tedy pořadí:

obal → tok → trh → role → požadavky → důkazy → dokumentace → prohlášení.

Teprve po provedení této analýzy lze odpovědně určit, kdo by měl připravit technickou dokumentaci a kdo odpovídá za EU prohlášení o shodě.

FAQ – výrobce, dovozce a distributor v PPWR

Zdroje

Právní základ: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2025/40 o obalech a obalových odpadech – EUR-Lex

Pokyny Evropské komise: Sdělení Komise C/2026/3084 – Pokyny k nařízení (EU) 2025/40

V článku byly využity zejména:

• článek 3 – definice výrobce, producenta, dovozce, distributora a dalších subjektů,
• článek 15 – povinnosti výrobců,
• článek 16 – povinnosti dodavatelů obalů a obalových materiálů,
• článek 17 – zplnomocněný zástupce,
• článek 18 – povinnosti dovozců,
• článek 19 – povinnosti distributorů,
• článek 20 – poskytovatelé služeb vyřizování objednávek,
• článek 21 – případy uplatnění povinností výrobce na dovozce a distributory,
• článek 22 – identifikace hospodářských subjektů,
• článek 38 – postup posouzení shody,
• článek 39 – EU prohlášení o shodě,
• články 44–45 – registrace producentů a rozšířená odpovědnost výrobce,
• příloha VII – technická dokumentace a postup posouzení shody,
• příloha VIII – struktura EU prohlášení o shodě.